Matenadaran Institut starých rukopisů "Matenadaran" – největší světová sbírka staroarménských rukopisů a vědecký institut v Jerevanu, založen v roce 1920. Fondy obsahují asi 116 tisíc položek.

Matenadaran je institutem a chraništěm staro- bylých arménských rukopisů. Leží na vyšce osmnácti metrů nad zemí jakoby vyrůstá ze skály na sklonů Konakerského kopce. Hlavní fasáda  Matenadaranu se zaměřuje na město. Má strohou a lakonickou architekturu. Má charakteristiku architektury 12 – 14.století. Před budovou stojí socha Mesropa Mastíce – zakladatele arménského písma, autorem sochy je G.Čubarjan. Po obou stranách hlavního vchodu stojí ještě šest soch v nichž jsou sochy slavného arménského kronikaře Movsesa Chorenaci a významného vědce Anania Širakaci. Statické kompozice bazaltových  soch jsou vyznačné pro architekturu Matenadarana. Interiér Matenadaranu je obohacena sochami, keramikou, fréskami, mozaikou – to vše působí velmi svatečně ale i prostě. Ve fondech Matenadaranů chrání se a studují více než šestnácttisíc růkopisů a jejích fragmenty, je to sbírka neustale vyrůstá novými nálezy, koupí a dary ze všeho světa. Velká část rukopisů má pereplety z kůže s těsněním, část  z nich jsou obklopená ve stříbře a nejstarší z pozůstalých se datuje na rok 1255. Pergamenty rukopisů jsou obohacené miniatury, která samo o sobě představuji značné díla umění. V Matenadaranu se nachází laboratoře, pro výzkumy nad rukopisy – jejich dezinfekci, restaurovaní, fogografování, studování a jiné. V expozici vystavného sálu Matenadaranu se nacházejí starobylé památníky arménské písemné kultury – fragmenty pergamentů V-VI století, rukopisů IX-X a následujících století, kamenné fragmenty rukopisů, nalezené v jeskyních. Chronologická posloupnost umíštění exponátů představuje národní písemní kulturu začínaje z doby vzniku písemnosti až do XIX století.

-nairi-, foto: archiv

více na https://www.matenadaran.am/v2_2/