JEREVAN SLAVÍ 2793. VÝROČÍ OD SVÉHO ZALOŽENÍ

STRUČNÝ POHLED DO JEHO HISTORIE

 

V letošním roce Jerevan oslavuje již 2793.výročí od svého založení. V průběhu celého roku jsou v Jerevanu pořádány různé kulturní akce uměleckého a historického charakteru, které občanům i návštěvníkům představují bohatou historii města. Ve dnech 8. – 9. října každoročně probíhá slavnostní koncert na oslavu výročí založení.

 

V tomto krátkém článku chceme také našim čtenářům ve stručnosti nastínit přehled historie města, které, jak se zpívá v jedné z písní, je „domovem všech Arménů“. Jerevan není prvním hlavním městem Arménie, ale je městem nejdéle udržovaným. Je to město, které je pro každého Arména tím nejdůležitějším symbolem, a i když žijeme ve vzdálených koutech světa, Jerevan navždy zůstává v paměti každého z nás. O Jerevanu bylo napsáno mnoho vlasteneckých písní a básní. Je to město, na které jsme po právu velmi hrdí.

 

Název města Jerevan je spojen s pradávnou epochou vlády dynastie Urartu a jeho původ je odvozen od archaického slova Erebuni. Linguisté došli k tomuto závěru, jelikož urartské  písmeno „B“ v arménštině zní jako „V“, a proto se následným čtením postupně změnilo Erebuni na Erevan(i) a poté Erevan na dnešní název Jerevan. Jerevan se nachází na kraji Araratské nížiny a rozkládá se na obou březích řeky Razdan ve výšce od 900 do 1200 metrů nad mořem.

 

„Ve chvíli, kdy byl poslední kámen vnější hradby položen na své místo, Argišti, syn Menua, vyšel z hradu, sedl na svého koně Arcibi, objel kolem celé pevnosti a užasl nad její nedobytností a krásou nádherných staveb a plně si uvědomil dobro, jež bylo vykonáno. Vyzval mistra stavitele a nařídil mu, aby na kamennou desku vytesal věčný nápis o vladařském činu ve jménu velikosti státu a na postrach nepřátelům.“ Pokorný mistr vytesal klínopisem následující slova:
“Milostí boha Chaldi, já Argišti, syn Menua, postavil sem tuto hrozivou pevnost a nazval ji městem Erebuni – ve jménu mocností Biajny a pro postrach vražedným nepřátelům. " (Překlad je volný.)
 

Tento příběh se udál před 2793 lety. Celý svět i město v průběhu dějin prošly mnoha změnami, avšak tato deska s vytesaným dávným poselstvím vládce Argišti zůstala do dnešních dnů celá a nepoškozená  - jako svědectví a důkaz o zrození stávajícího Jerevanu - Erebuni a jako vizitka představující se celému světu. Tato pamětní deska společně s dalšími nalezenými klínopisnými artefakty umožnily vědcům přesně určit datum zrodu města, což bylo dostatečným důkazem, že Jerevan byl založen v roce  782 př. Kr., což je dokonce plných 29 let před založením „věčného města“ Říma !!! Prapůvodní obyvatelé města se zabývali zemědělstvím a pastevectvím, ale další archeologické nálezy – železné nástroje, meče, nože, bronzové pásky, korálky z černého křišťálu a zlaté klenoty – svědčí o tom, že neméně zkušení byli tito lidé nejen v kovolitectví a hutnictví, ale i v dalších řemeslných odvětvích.
 

Po dlouhá staletí se řemesla v Jerevanu rozvíjela a zkušení kožišníci, kováři, truhláři, ševci, zlatníci a další mistři ve svých oborech se sjednocovali v řemeslných dílnách, které byly značeny vlastními „cechovními“ znaky. Tyto řemeslné dílny hrály velmi významnou roli v životě města. Jerevan byl jedním z uznávaných center arménského umění. Zde se rodili mnozí slavní vědci a kronikáři, básníci a spisovatelé, tiskaři a matematici, jejichž jména zůstanou navěky zapsána v paměti města.

Historie dávno minulých století svědčí i o tom, že každý Jerevanec byl vždy i odvážným vojákem, který nelitujíc svého života šel vždy a neohroženě do boje, aby zde udatně hájil svobodu a nezávislost státu.

 
V minulosti Jerevanu byly dny černé i jasné a mnozí kronikáři a historici se shodli na staré moudrosti, která praví, že „Nezaživ zlé, nedočkáš se dobra“. Dochované rukopisy popisují též početné tragédie v životě udatných Jerevanců.

Jerevan leží na křižovatce obchodních cest (známá Jerevanská stezka) a město se tak často stávalo atraktivním cílem pro cizí dobyvatele, kteří pro jeho získání museli vynakládat mnoho úsilí. Přicházeli a odcházeli - mnozí Mongolové, Arabové, Peršané, Osmani a Rusové …

Město bývá již od dávnověku stíháno častým zemětřesením, z nichž nejhorší se odehrálo 4. června 1679 a trvalo bez přestání celý den. Početné vesnice a obce, církve a kláštery byly obráceny v ruiny, velkolepý Garnijský chrám byl zbořen. Celý Jerevan byl tehdy ničivým zemětřesením zničen do samého základu.  Poté přišla na  Jerevan další rána v podobě invaze miliónů sarančat, která zapříčinila následný hladomor.

 
V 17. – 19. stol. byl  Jerevan  nejstrategičtějším bodem vzájemných vztahů Ruska, Turecka a Persie, což přitahovalo i zájem Evropy. Do Jerevanu se proto z celého světa sjížděli různí pozorovatelé, vědci, umělci, církevní hodnostáři a různí další činitelé. Mnozí z nich ve svých záznamech zanechali zajímavé pohledy na řešení politické a vojenské problematiky, ale též netradiční postřehy a významné detaily ze života a bydlení Jerevanců tehdejší doby.

Před 41 lety v září - říjnu 1968 arménský lid s velkou hrdostí oslavil 2750leté výročí svého hlavního města Jerevanu. A právě před 41 lety se zrodily verše velikého arménského básníka Parujra Sevaka, jež se staly textem jerevanské hymny, která byla zhudebněna arménským skladatelem Edgarem Ovanisianem.

 

Chronologie nejdůležitějších historických událostí spojených s Jerevanem:

 

4. tisíciletí  př.Kr.

První osídlení v oblasti dnešního města Jerevanu: v Šengavitu, Cicernakaberdu, Muchannat-tapa, Berdadzor, Karmir Berd, Karmir Blur.

 

782 př.Kr.

Založení města-pevnosti Erebuni. Město mělo vodovod a kanalizační systém.

 

Konec 8.-7. století př.Kr.

Stavba kanálů a umělého bazénu v teritoriu dnešního moderního Jerevanu. Založení města-pevnosti Tejšebaini na místě starého osídlení (na kopci Karmir Blur).

 

6.-4. století př.Kr.

Erebuni-Jerevan – centrum nadvlády Acheminidů (Urartská dynastie).

 

3. stol. př.Kr. – 4.století n.l.

„Temné“ období v historii Jerevanu, nedostatek historických údajů.

 

5. – 6. stol. n.l.

Stavba chrámu Petra a Pavla, který byl zničen až s příchodem éry komunismu.

 

r. 658

„Jerevanská bitva“ u bran města mezi arabskými a jerevanskými vojáky.

 

r. 1031 

Postavení kanálu Mamri  pro zavlažování.

 

13. stol. n.l.

Na místě baziliky ze 7.stol. se zakládá chrám Surb Astvacacin.

 

14. stol. n.l.

Postavení chrámu Erkueresni, který se zřítil při zemětřesení v roce 1679.

 

r. 1387

Invaze  tatarsko-mongolských vojáků do města a jeho následné zničení.

 

15. stol. – počátek 17. stol.

Jerevan se stává administrativním centrem perského chánství.

 

1513 – 1735

V době turecko-perských válek Jerevan 14-krát přechází z říše do říše.

 

r. 1604 

Na příkaz šacha Abbasa I. desítky tisíc Arménů, včetně obyvatel Jerevanu, jsou přesídleny do Persie.

 

r. 1673

Jerevan navštěvuje francouzský cestovatel Jean Chardin, který zanechal popisy Jerevanu ve svých cestopisech : „Cesty kavalíra Chardina po Zakavkazsku v letech 1672 – 1673“.

 

r. 1679

Silné zemětřesení, které zničilo celé město. Město pak bylo znovu postaveno podle zvláštního nařízení perského šacha a z prostředků obyvatel městské části Kanaker Chodži Plava.

 

r. 1724

Okupace Jerevanu tureckými vojsky. Arméni prokazují heroismus v bojích, ale turecká armáda ovládá město.

 

1826 – 1828 

Při druhé rusko-perské válce Jerevan dobyt ruskými vojsky.

 

1928 – 1929

Ve městě se rodí nová čtvrť pro repatrianty z Persie.

r. 1830 

Otevření první okresní školy.

 

r. 1837

Car Nikolaj I. navštěvuje Jerevan.

 

1850 – 1860

Otevření ženských škol sv.Ripsime a sv. Gajane.

 

r. 1863

Otevření hlavní třídy města – Astafievské.

 

r. 1874

První jerevanské nakladatelství Zachara Gevorkiana.

 

r. 1879

Stavba areálu pro první jerevanské divadlo.

 

r. 1880 

Vydání prvních jerevanských novin „PSAK“.

 

r. 1881

Zahájení činnosti  jerevanského učitelského semináře. V budově semináře v roce 1920 vzniká Jerevanská státní univerzita.

Založení prvního pivovaru.

 

r. 1890 

Tairův závod vyrábějící víno a lihoviny uvádí na trh první arménský koňak.
V 90. letech vznikají ještě další závody vyrábějící koňak.

 

1891 – 1918

V Jerevanu se zakládají další závody, probíhá elektrifikace a plynofikace. Průmysl rozkvétá.

 

28. května roku 1918

Jerevan se stává prvním hlavním městem Arménské nezávislé republiky.

 

1920

Jerevan je hlavním městem Sovětské Arménie.

 

1933

Postavení prvního letiště. První tramvaj. Otevření Divadla opery a baletu  Spendiarova.

 

1941 – 1942

Vytvoření 89. arménské střelecké divize, která byla poslána do války.

 

r. 1957

První vysílání Arménské televize.

 

r. 1958

Muzeum starodávných rukopisů – Matenadaran.

 

r. 1959

Odhalení památníku Davidu Sasunskému – arménskému hrdinovi.

 

r. 1965

24.dubna se poprvé oficiálně se připomíná výročí genocidy Arménů. Časně ráno začínají masové demonstrace, které pokračovaly do hluboké noci.

 

r. 1966

Na kopci Cicernakaberd se zakládá  památník obětem genocidy Arménů v Turecké říši (k odhalení památníku došlo až za rok).

 

r. 1968

Oslava 2750. výročí města Erebuni-Jerevan. Zahájení činnosti Muzea založení města u podnoží kopce Arin-Berd.

 

r. 1957 

Odhalení památníku hrdinovi Avarské bitvy, vojevůdci Vardanu Mamikonjanovi.

 

Konec 70. – polovina 80. let

Jerevan se rozrůstá o řadu nových staveb: Sportovní a koncertní komplex u podnoží kopce Cicernakabert, letiště „Zvartnoc“, komplex „Kaskada“. Zahájení první linky metra s šesti stanicemi.

 

r. 1988

Další ničivé zemětřesení v Arménii, všechen arménský lid zděšen. Celý svět se rozhodl přijít na pomoc. Města Spitak a Leninakan jsou z valné většiny srovnána se zemí.

Masové demonstrace obyvatelů Náhorního Karabachu, vyzývající SSSR o uznání práva na sebeurčení a na nezávislost.

V Jerevanu probíhají demonstrace proti znečištění vzduchu, které jsou adresované podnikům „Nairit“ a „Polyvinilacetát“.

Po zprávě o pogromech Arménů v ázerbájdžánských městech Sumgait a Baku se v Jerevanu na Divadelním náměstí uskutečňují masové hladovky a demonstrace, volající po spravedlnosti a potrestání těchto krvavých činů spáchaných na arménském lidu. Do Jerevanu vjíždějí pro uklidnění situace tanky.

 

1989 -1990

Letiště „Zvartnoc“ funguje ve zvláštním režimu: povoleny byly přílety letadel z celého světa. Do Jerevanu směřují náklady s humanitární pomocí.

Demonstrace za osvobození Náhorního Karabachu  a za spravedlivé řešení situace neustále pokračují.

 

r. 1991

Rozpadem Sovětského svazu se 21. září  Jerevan podruhé stává hlavním městem nezávislé Arménie.

 

1992 – 1996

VJerevanu stejně jako i v celé Arménii jsou blokovány dodávky plynu. Elektřina je dodávána jen v omezeném počtu hodin.

Ve městě se objevují první velvyslanectví cizích států a mise mezinárodních organizací.

Perestrojka hospodářského systému, společenských vztahů a politického života.

Demontáž a odstranění památníku Lenina na náměstí Republiky.

 

r. 1996

Dodávky elektrické energie již celodenně. Postupné zotavování z deprese.

 

r. 2001

Jerevan oslavuje 1700leté výročí přijetí křesťanství jako státního náboženství v Arménii.

 

2001 –  současnost

Jerevan pořádá každoročně mezinárodní Všearménské festivaly a olympiády.

 

r. 2011

V říjnu budou probíhat oslavy k 2793. výročí založení města Jerevan. Koncert všech hvězd současné populární, lidové a klasické hudby.

 

1600té výročí oslavy arménské abecedy „Ajbengim“.

 

Popis městského znaku

Lev – je symbolem státu a na něm je nápis Jerevan. Hlava lva je ozdobena korunou ve tvaru „stromu života“, na hrudníku má vyobrazen symbol věčnosti a obrysy hory Ararat. Barva městského znaku Jerevanu je meruňkově bronzová.